V srdci luxusu, který je plný hedvábí a kabelek a se odehrála hra, kterou by snad ani Hollywood nevymyslel. François Ruffin, francouzský novinář a filmař, se rozhodl natočit dokument o Bernardu Arnaultovi, šéfovi módního impéria LVMH. Tento mocný muž, známý svou nenápadnou povahou, se stal terčem Ruffinovy kritiky kvůli obviněním z propouštění zaměstnanců a přesouvání výroby do zahraničí.
„Krtci“ ve světě luxusu
Zatímco Ruffin natáčel film Merci Patron!, který měl odhalit tvrdé praktiky LVMH, všiml si podezřelého dobrovolníka. Muž se představil jako Marc Foll. Vypadal jako běžný chlápek, ale jeho chování bylo divné: prohledával odpadkové koše, listoval papíry na stolech a nosil kamerové pero. Později se ukázalo, že jeho skutečné jméno bylo Albert Farhat a je bývalý agent francouzské rozvědky.
Bitva o veřejné mínění
Arnault, pověstný svým klidem na módních přehlídkách, zřejmě ztratil nervy, když Ruffin vyrazil do boje proti propouštění v LVMH. Podle soudních záznamů jeho tým najal Bernarda Squarciniho, bývalého šéfa francouzské rozvědky, aby držel Ruffina pod kontrolou. Úkol zněl jasně: žádné scénky na akcích LVMH.
Drama před soudem
Po letech tajné operace se vše provalilo během soudního procesu, který odhalil rozsáhlou síť špionáže. Arnault, doprovázený těžkou ochrankou, tvrdil, že o špionáži nic nevěděl a připomněl, kolik nových pracovních míst LVMH vytvořil. Ruffin zase chrlil obvinění, připravený bojovat za „obyčejné lidi“.
Nezodpovězené otázky a dědictví
Proces přinesl více otázek než odpovědí. Arnault zůstal symbolem globálního kapitalismu, zatímco Ruffin se stal tváří aktivismu proti korporátní moci.
