Po dvou dekádách tvrdé autoritářské vlády je konec. Bašár Asad, kdysi neotřesitelný syrský diktátor, utekl. Datum? Pondělí 8. prosince 2024. Místo? Moskva. Kam jinam a kdo jiný než Kreml by mu podal záchrannou ruku, když jeho režim závratnou rychlostí smetla povstalecká vlna.

Když povstalci ovládli Damašek a město se proměnilo v centrum svobody, Asad pochopil, že hra skončila. Zatímco syrské ulice slavily pád režimu, on seděl v ruském letadle s jeho rodinou. A možná i několik kufrů s tajemstvím, které za celá léta konfliktu nestihl spálit.

Jak Kreml režíroval Asadův útěk

Ruské zpravodajské agentury potvrdily, že Vladimir Putin osobně udělil Bašáru Asadovi azyl. To on rozhodl, že bude lepší, když diktátor přežije v exilu, než aby ho povstalci vlekli ulicemi Damašku. Rychlá operace, špičková organizace a mlčenlivost. Ruská vláda tají detaily. Proč? Protože přišel čas otázek o jejich základnách v Sýrii. Co s nimi? Jak si zachovat vliv, když dějiny přepisují sami povstalci? Kreml hrál vabank. A Asad? Ten už jen pasivně sledoval přepis vlastní kapitoly dějin.

Captagon, skutečný král syrské ekonomiky

Mezitím, co svět sleduje kolaps režimu, jeden příběh ještě víc děsí. Droga Captagon. Malé, bílé tablety amfetaminu, které za poslední dekádu zaplavily Blízký východ. Syrská továrna na toxický kapitál. Za časů Asadova režimu se Captagon stal ekonomickým pilířem země v troskách. Zisky? V loňském roce se ilegální obchod s drogou dostal na hranici bilionu korun. To nejsou drobné. Jsou to zbraně, auta a hlavně moc. Bez drog by Asadův režim nepřežil ani měsíc. A právě tady se začíná písat další kapitola. Analytici varují: povstalecká Syrská nová vláda bude mít pokušení využít tento temný zlatý důl pro své úclely. A okolní státy? Budou chtít díl z tohoto temného koláče.